Jste si jisti, že důchodový sociální systém nepřeplácíte a nejsou vaše odvedené platby použity na cizí důchody (princip solidarity)? Můžete totiž využít možnosti navýšení důchodů svým přímým rodinným příslušníkům.

Ano, je skutečně možné, že odvody do sociálního systému máme nastavené nad optimální hranici výpočtového základu, která je započtená ve 100%. Jestliže tuto hranici přeplatíme, je náš odvod redukován 26% a následně při překročení i této hranice je započteno 0% do výpočtu pro stanovení výpočtového základu, který následně ovlivní důchod.

Proč jsou stanovené redukční hranice?

Povinné platby do sociálního systému jsou součástí státního rozpočtu, a to v nemalé výši. To je přesně ten krásný příklad solidarity.

· Chcete vědět, jak neplatit důchod cizím lidem, ale raději svým rodinným příslušníkům a ještě si snížit základ daně?

· Jak nastavit optimální platbu do sociálního systému podle redukční hranice se dozvíte v odborném eBooku pro podnikatele.

Ano.

Platí pro ně jiné pravidla, která mají negativní vliv na výši jejich důchodu. Spousta OSVČ platí do sociálního systému jen minimální platby na důchodové pojištění, což se dá pochopit. Co už ale neví, je jak moc si tím snižují výslednou výši své penze, a bavíme se i o penzi, která by jim měla být vyplácena v případě, že budou stále v aktivním věku a přijdou o značnou část svého příjmu ze zdravotních důvodů. (Jedná se o finanční zabezpečení sebe a své rodiny).

Na tyto otázky naleznete odpovědi v odborném eBooku pro OSVČ.

Sledovaná doba pojištění je během celého života ovlivňována různými faktory. Mohou nastat situace, kdy je sledovaná doba redukována, neevidována a nezaznamenána. Pokud jste si mysleli, že stát vše eviduje a následně se o nás postará, tak se pletete. ČSSZ eviduje pouze to, co na jejich údajovou základnu přišlo, a nemá žádnou potřebu nás vyzývat k doložení chybějících věcí. (záznamy v IOLDP)

Nemají ani potřebu nás vyzývat ke zpětnému doplacení neevidované doby, pokud je to pro nás výhodné, ani jak například pracovat se souběhem pojištění v daném roce. Kterou dobu při souběhu pojištění zaevidovat a kterou je vhodné vyjmout? Co pro mě bude znamenat evidence na úřadu práce?

Každý z nás má stanovenu jinou dobu pojištění, která nám začíná běžet od ukončení povinné školní docházky, a běží až do doby podání žádosti o důchod (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vdovecký). Tato doba může být například až 48 let. Záleží jen na nás, jak s touto dobou naložíme. A nakládat bychom měli z rozvahou, protože za každý evidovaný rok se nám započítává 1,5% do procentní výměry.

Procentní výměra = koeficient pro výpočet konkrétní výplaty důchodu.

Je proto potřeba mít nejen co nejvíce zaevidovaných dob, ale také stanovit přesné datum podání žádosti o důchod. Toto datum se dá spočítat pouze když máte dostatek informací k evidované době, protože stačí o jeden jediný den podat žádost o důchod špatně a sníží se nám důchod o poměrnou část a to trvale!Pokud by se jednalo například o snížení důchodu v průměru jen 250 Kč, znamenalo by to, že by se v případě čerpání důchodu po dobu 20 let jednalo o ztrátu 60 000 Kč.

Jak si doplnit pojistnou dobu pro výpočet důchodu? Jak stanovit přesný datum do důchodu?

Na tyto otázky naleznete odpovědi ve všech našich odborných eBoocích.

V dokumentu Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Tento dokument můžeme získat 1x ročně a to bezplatně z pražské údajové základny ČSSZ. Bez tohoto dokumentu nelze nic vypočítat. V tomto dokumentu se dozvíte veškeré informace o své evidované pojistné době.

Co v tomto dokumentu najdeme?

Přehled dob důchodového pojištění.

Přehled vyměřovacích základů.

Přehled vyloučených dob.

Celkový počet evidovaných dob, náhradních dob, neevidovaných dob.

Zdá se, že se v tomto dokumentu nachází vše a dá se na něj spolehnout. Pravda je však jiná.

Často slýcháváme od lidí, co si nechali poslat tento dokument, že mají vše v pořádku, ale po důkladné kontrole se v tomto dokumentu nachází spousta nesrovnalostí, které ovlivní výši našeho důchodu.

Co pro nás například znamená souběh náhradní doby se zaměstnáním? Patříte mezi skupinu lidí, kteří pracují v době, ve které nemusí? Např. přivýdělek při mateřské dovolené? Víte, jak Vám to ovlivnilo výpočtový základ a kterou dobu si nechat zaznamenat a kterou vyloučit?

Pokud máme dny, které budou redukovat dobu, tak v IOLDP nejsou nijak upraveny a hodně zkreslují finální výsledek výše výplaty důchodu.

Rovněž doba studia je v IOLDP velmi nepřehledně evidován, pokud vůbec.

Jak pracovat s dokumentem IOLDP se dozvíte opět ve všech našich odborných eBoocích.

Ano, už u studentů to začíná!

Spousta z nás si myslí, že studentů se tato problematika vůbec netyká, opak je však pravdou chyby v mládí mají nedozírné následky na výši důchodu, a to nejen starobního, ale i například invalidního nebo sirotčího.

Studentům se počítá doba pojištění každému v závislosti na tom, kdy studovali nebo studují, každému se započítává tato doba rozdílně. A dokonce od roku 2010 se jim doba pojištění nezapočítává vůbec. Většina z nás si toto neuvědomuje. Když si vezmeme, že studenti mohou studovat do svých 26 let, je to hodně dlouhá doba, která by mohla být neevidována a následně by tak mohla snížit procentní výměru o 1,5% z výpočtového základu za každý rok.

Pokud se student dostane do nenadálé životní situace, jako například do invalidního důchodu, jaká je pak potřebná doba pojištění pro výplatu invalidního důchodu pro studenty?

Všichni bychom se měli zajímat, co se dá v takovém případě dělat, aby byl negativní dopad co nejmenší.

Informace o podmínkách pro studenty najdete v našem odborném eBooku pro studenty.

Každý z nás si zakládá pojištění na určitá rizika. Nejčastěji nás k tomu vede zodpovědnost k sobě, ale také ke svým blízkým.

Pojištění rizik smrti a invalidity by měla rodině nahradit výpadek citelného příjmu. Ano jsou to důležité rizika, ale taky poměrně drahá. Jak se, ale rozhodnout. Ví, rodina kolik by dostávala sirotčí, vdovský nebo vdovecký důchod když, už si pojišťujeme riziko smrti? Ví, kolik by byla vyplácená měsíční částka v případě invalidity v jakémkoliv stupni?

V tomto případě je stát docela štědrý. Průměrná pěti členná rodina v případě čerpání sirotčího a vdovského důchodu, by jí byl přiznán důchod ve výši cca 29 341 Kč.

V případě invalidity by to byla částka od 6 303 Kč do maximální částky 13 808 Kč.

Teprve po tomto propočtu by, jsme se měli rozhodnout jak se nechat dopojistit, tak abychom rodinný rozpočet zbytečně neochuzovali. Jak v platbách za určitá rizika. Tak, ale abychom nevědomky nedostatečně nepodpojistili svoje závazky.

Co je ovlivňuje a jaké jsou podmínky pro výplaty sirotčího, vdovského, invalidního důchodu se dočtete ve všech našich eBoocích.