Jste si jisti, že důchodový sociální systém nepřeplácíte a tak zvaně nejsou vaše odvedené platby použity na cizí důchody (princip solidarity). A přitom by, jste mohli využít možnosti navýšení důchodů svým přímým rodinným příslušníkům.

Ano je to možné, že tzv. odvody do sociálního systému máme nastavené nad optimální hranici výpočtového základu, která je započtená ve 100%. Jestliže tuto hranici překročíme je náš odvod redukován na 26% a následně při překročení i této hranice je započteno 0% do výpočtu pro stanovení výpočtového základu. Který následně ovlivní důchod.

Jak státu neodvádět nad optimální hranici… dozvíte se v našem eBooku

Proč jsou stanovené redukční hranice?

Povinné platby do sociálního systému jsou součástí státního rozpočtu a to nemalé výši. Tak jak jsme psali je to krásný příklad solidarity.

· Chcete vědě jak neplatit důchod cizím lidem, ale raději svým rodinným příslušníkům a ještě si snížit základ daně?

· Jak nastavit optimální platbu do sociálního systému podle redukční hranice se dozvíte v odborném eBooku pro podnikatele.

Ano.

Platí pro ně jiné pravidla, která mají negativní vliv na výši jejich důchodu. Spousta OSVČ platí do sociálního systému jen minimální platby na důchodové pojištění. Co je se dá pochopit. Ale, co se neví, jak moc si snižují výši své penze a bavíme se i o penzi, která by jim měla být vyplacena v případě, že jsou stále v aktivním věku a příjem nemají ze zdravotního důvodu. (tzv. zabezpečení finančně sebe a své rodiny).

Na tyto otázky naleznete odpovědi v odborném eBooku pro OSVČ.

Sledovaná doba pojištění je během této doby ovlivňována různými faktory. Můžou nastat situace kdy je sledovaná doba redukována, neevidována a nezaznamenána. Tak jak jsme si mysleli, že stát vše eviduje a následně se postará je cela mylná. ČSSZ eviduje pouze to, co na údajovou základnu došlo, nemá potřebu nás vyzývat k doložení. (záznamy v IOLDP)

A ani nám dát návrh k doplacení zpětně neevidované doby jestli je pro nás výhodná. Nebo jak pracovat se souběhem pojištění v daném roce? Navrhnout při souběhu pojištění, kterou dobu zaevidovat a kterou je vhodné vyjmout? Co pro mě bude znamenat evidence na úřadu práce?

Každý z nás má danou určitou dobu pojištění, která nám začíná běžet od ukončení povinné docházky, do podání žádosti o důchod (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vdovecký). Tato doba může být například až 48 let. A následně záleží jen na nás, jak s touto dobou naložíme. A nakládat by jsme měli z rozvahou, protože za každý evidovaný rok se nám počítá 1,5% do procentní výměry.

Procentní výměra = koeficient pro výpočet výplaty pro důchod.

Z těchto důvodů je potřeba mít nejen co nejvíc zaevidovaných dob, ale také stanovit přesné datum podání žádosti o důchod. Tento datum se dá spočítat, jen když máte dostatek informací k evidované době, protože stačí jen o jeden jediný den požádat špatně a sníží se nám důchod o poměrnou část a to trvale!Kdyby to snížení důchodů bylo v průměru jen 250 Kč. Znamenalo by to, že v případě čerpání důchodu cca 20 let, by byla ztráta 60 000 Kč.

Jak si doplnit pojistnou dobu pro výpočet důchodu? Jak stanovit přesný datum do důchodu?

Na tyto otázky naleznete odpovědi v našich odborných eBoocích.

Tento dokument se jmenuje Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Tento dokument můžeme získat 1x ročně a to bezplatně z pražské údajové základny ČSSZ. Bez tohoto dokumentu nelze nic vypočítat. V tomto dokumentu se dozvíte veškeré informace o své evidované pojistné době.

Co v tomto dokumentu najdeme?

Přehled dob důchodového pojištění.

Přehled vyměřovacích základů.

Přehled vyloučených dob.

Celkový počet evidovaných dob, náhradních dob, neevidovaných dob.

Zdá se, že v tomto dokumentu je vše a dá se na něj spolehnout. Jenže pravda je jiná!

Co se skrývá v tomto dokumentu?

Často slýchávám od lidí, co si nechali poslat tento dokument, že mají vše v pořádku, ale po důkladné kontrole, se v tomto dokumentu nachází spousta otázek, které ovlivní naší výši důchodu.

Například co je pro nás znamená souběh náhradní doby se zaměstnáním? Patříte mezi tuto skupinu lidi, kteří pracují v době, kdy nemusí např. přivýdělek při mateřské dovolené? Víte, jak Vám to ovlivnilo výpočtový základ a kterou dobu si nechat zaznamenat a kterou vyloučit? (Výši důchodu)

Jestliže máme dny, které se budou redukovat dobu. Tak v IOLDP nejsou nijak upraveny a hodně zkreslují finální výsledek výši výplaty důchodu.

Doba studia je v IOLDP velmi nepřehledně evidovaná, jestli vůbec.

Jak pracovat s dokumentem IOLDP se dozvíte opět v našich odborných eBoocích.

Ano, už u studentů to začíná!

Spoust z nás si myslí, že studentů se tato problematika netyká, ale opak je naprosto jiný a má nedozírné následky a to hned od začátku.

Studentů se počítá doba pojištění každému v závislosti na tom, kdy studovali nebo studují, každému se započítává tato doba rozdílně. A dokonce od roku 2010 se jim doba pojištění nezapočítává vůbec. Většina z nás si to vůbec neuvědomuje. Když si vezmeme, že studenti můžou studovat do svých 26 let, tak je to hodně dlouhá doba, která by mohla být neevidovaná a následně snížená o každý rok o 1,5% z výpočtového základu.

Jestli se dostane student nenadálou situací do invalidního důchodu. Jaká je potřebná doba pojištění pro výplatu invalidního důchodu pro studenty? A přitom jestli podnikáte můžete svým rodinným příslušníkům tento problém vyřešit, než platit důchod cizím lidem.

Jestli by, jsme měli tyto informace, určitě bychom se zajímali, jak se dá a hlavně co se dá v tomto případě dělat, tak aby negativní dopad byl co nejmenší.

Informace o podmínkách pro studenty najdete v eBooku pro studenty.

Každý z nás si zakládá pojištění na určitá rizika. Nejčastěji nás k tomu vede zodpovědnost k sobě, ale také ke svým blízkým.

Pojištění rizik smrti a invalidity by měla rodině nahradit výpadek citelného příjmu. Ano jsou to důležité rizika, ale taky poměrně drahá. Jak se, ale rozhodnout. Ví, rodina kolik by dostávala sirotčí, vdovský nebo vdovecký důchod když, už si pojišťujeme riziko smrti? Ví, kolik by byla vyplácená měsíční částka v případě invalidity v jakémkoliv stupni?

V tomto případě je stát docela štědrý. Průměrná pěti členná rodina v případě čerpání sirotčího a vdovského důchodu, by jí byl přiznán důchod ve výši cca 29 341 Kč.

V případě invalidity by to byla částka od 6 303 Kč do maximální částky 13 808 Kč.

Teprve po tomto propočtu by, jsme se měli rozhodnout jak se nechat dopojistit, tak abychom rodinný rozpočet zbytečně neochuzovali. Jak v platbách za určitá rizika. Tak, ale abychom nevědomky nedostatečně nepodpojistili svoje závazky.

Co je ovlivňuje a jaké jsou podmínky pro výplaty sirotčího, vdovského, invalidního důchodu se dočtete ve všech našich eBoocích.